Dnešní úvodník se bude věnovat jen jedné události a tou je svatba.
Jak už jste se mohli dříve dozvědět tak tuto sobotu se opět po delší době v našem kruhu rozezní svatební zvony pro jednoho z nás, a tím šťastným novomanželem se tentokrát stane Ďurko a rozšíří tak počet ženáčů na 7. Vše začalo v roce 1995, kdy do toho praštili Franta, Čip a v USA i Vilo, následovali je pak v roce 1996 Keyness a Tvrďák a posledním koho tato radostná událost potrefila byl 31.10.1998 Kajo. V roce 1999 nikdo nenabral dostatek odvahy a tak jsme museli čekat až na tento, pro někoho magický, rok 2000. Doufejme, že tato sedmá svatba bude pro naše mladé novomanžele šťasná a toto štěstí jim vydrží až navěky.
Celá svatba dnes s sebou přináší spoustu přípravných prác (někde jsem četl, že cca. 300 hodin), spoustu nervů a v dnešní době taktéž i spoustu financí. Většinou ale nakonec vše dobře dopadne a ti dva se dostaví k obřadu, kde si společně řeknou to své „Ano", vymění si svatební prstýnky (pokud je nezapomenou doma) a pak to spolu se svými nejbližšími pořádně oslaví. Celé to pak všechno skončí svatební nocí, při niž se z nevěsty stane žena (pokud jí ještě není a ženich je ještě schopný) a ze ženicha muž.
Takže pokud chcete i Vy doprovodit naše budoucí novomanžele k oltáři a popřát jim vše nejlepší, tak nezpomeňte přijít v sobotu 22.1. v 15 hodin na Bojnický zámek. My ženatí už víme, že se sobota dá využít i na příjemnější věci, ale přiznejme si popravdě, koho z nás nepotěší (ne)štěstí toho druhého.
A tady je ještě malý přehled některých svatebních zvyků:
Zkouška ženicha – na prahu nevěstina domu měl ženich někdy přichystaný špalek se sekerou a láhev vína. Chopil-li se sekery, bylo to dobré znamení: bude z něj dobrý hospodář. Ale rozhodli-li se pro láhev vína, nevěstilo to nic dobrého: bude z něj opilec.
Zkouška nevěsty – při prvním vkročení do ženichova domu měla nevěsta připravenu v místnosti metlu, kterou musela hbitě zamést a postavit ji opět na místo. Dávala tím najevo, že chce být dobrou hospodyní.
Rýže – aby bylo novomanželům dopřáno hojně potomků, jsou zasypáni po obřadu rýží, v některých oblastech také konfetami, oříšky nebo rozinkami, někdy i bonbony. Stejný význam má i jiný zvyk : během svatební hostiny je nevěstě posazeno na klín malé dítě.
Ochranné kouzlo – přátelé zasypávají novomanžele před jejich domem oříšky, zrním, drobnými mincemi nebo fíky. Tentokrát nejde o početné potomstvo, ale o oběť, která je přinášena bohům domu a domácího krbu. Oběť má smířit duchy s nově příchozími – s nově založenou rodinou.
Rozsypávání květin – Neteře snoubenců nebo dcery jejich přítel jdou v čele svatebního průvodu do kostela a rozhazují kolem květiny. Toto je rovněž původem pohanský zvyk. Květiny měly přilákat bohyni plodnosti.
Svatební špalír – přátelé novomanželů vytvoří uličku, kterou musí oba projít. Přitom se jim v tom snaží všemožně zabránit, ale ne násilně. Symbolický význam : překonávání manželství v nesnázích.
Zatahování – ženichovi kamarádi napnou po skončení obřadu před východem z kostela provaz, ozdobený květy, stuhami, ale i např. vypitými lahvemi, a dovolí novomanželům pokračovat v cestě, jen když se ženich ” vyplatí ”. Tímto způsobem se ženich vykupuje ze svých ” mladických hříchů ”.
Práh – proč přenáší ženich nevěstu přes práh jejich společného domova? Prý proto, aby přelstil zlé duchy, kteří číhají pod prahem a hlídají dům. Jiný význam : symbolický začátek nového života.
Kruhový tanec – nevěsta tančí se zavřenýma očima, zatímco se svobodné dívky pokoušejí získat kousek jejího závoje /pro tuto příležitost použijte raději levný náhradní závoj/. Muži utvoří kolem nevěsty ochranný kruh, aby zabránili dívkám dostat se k nevěstě. Je-li kruh proražen, symbolizuje to rozloučení s nevinností /panenstvím/.
Únos nevěsty – symbolizuje dívčino odloučení od rodičů a přechod k novému životnímu společenství. V pokročilé hodině, kdy se už hostina schyluje ke konci unesou přátelé novomanželů nevěstu. Pokud ji ženich nenajde, musí zaplatit výkupné. Pozor : Akce by se měla každopádně časově ohraničit, aby ostatní hosté dlouhé hodiny nečekali na nevěstin návrat, a nakonec se nedočkali. To by jim určitě náladu nezlepšilo.
Družičky – jsou ještě svobodné dívky, které doprovázejí nevěstu do kostela. I tento zvyk měl svůj význam : duchové, kteří chtějí nevěstě uškodit, si ji mají splést s některou z družiček. Aby se to podařilo, musí mít družičky na sobě šaty velmi podobné nevěstiným.
Společné pojídání polévky – společné pojídání polévky novomanželi z jednoho talíře při svatební hostině má symbolizovat jejich spolupráci. Druhý význam, který je snad ještě podstatnější, je symbol onoho společného krajíce, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem. Právě pro tuto výstižnou symboliku je uvedený svatební zvyk dodnes velmi rozšířen.
Rozbíjení talířů – tento zvyk měl kořeny hned ve dvou pověrách – že střepy přinášejí štěstí a že společným zametáním novomanželé prokáží vůli spolupracovat a jejich manželství pak bude harmonické.
Zvací koláčky – podle tradice se pečou několik týdnů před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a jsou zároveň pozvánkou na svatební hostinu. Koláčky, které by měly mít nejméně tři různé náplně, jsou považovány za vizitku kuchařského umění hospodyně.
čau Čipík